Nový rok je skok!

Páni, to koukáte, kolik mám energie, že? Naposledy jsem tu psala  podzimních splínech a teď bych ten článek nejraději smazala, protože mám toooolik energie, že bych ji mohla rozdávat.

Sama se divím, kde se vzala, ale je to moc příjemné! Rozhodně lepší, než smutnit:-) Možná je to tím, že si úspěšně plním své cíle, které jsem si dala “za úkol” do roku 2016. Jste zvědaví, což?

Radovat se! No jo no jo, já jsem docela pozitivní člověk, tak se raduju skoro pořád, ale občas to na mě prostě padne a pak se radovat přestanu. No a tak bych se v novém roce začala ráda věnovat více maličkostem a mít z nich prostě radost.

 

imagesVídat se s přáteli! Mám přátel docela hodně, ale často se mi za nima nechce jezdit. Když už se k tomu nakonec dokopu, tak se až divím, jak to naše shledání rychle uteče a je mi to tuze líto. Takže se prostě musím dokopávat častěji.

Být kreativní v kuchyni! Já jsem totiž docela konzervativní a bojím se nových chutí. Ani ne tak je ochutnat, jako spíš uvařit. To byste se divili, jak dlouho mi trvalo, než jsem se odhodlala uvařit kuře s medovou omáčkou! No ale že to byla lahoda! Takže budu vařit třeba i brouky, co nasbírám na procházce:))) Ne, dělám si legraci!

A co stačí ke štěstí vám?

 

 

Blbý den

Schválně, máte taky někdy pocit, když se ráno vzbudíte, že prostě nic nebude fungovat? A žádné kecy o síle pozitivního myšlení tohle přesvědčení nezaženou. Tak třeba dnes ráno. Jsem se vzbudila o hodinu později, než jsem si naplánovala. První věc, která mě kompletně rozladila.

Pak jsem si, jako poslední dobou každé ráno, dala kafe a k němu šest mandlí. Ano šest! Rozhodla jsem se pro své zdraví (ženám je to prý velmi doporučováno nejen proti rakovině prsu, a navíc je v nich vápník!) každý den jíst trochu mandlí. Jelikož mám ve zvyku takovéhle věci (oříšky, chipsy a spol.) sežrat na posezení, nasadila jsem si striktní limit. Takže navíc pěstuju svoji vůli. Nu, zkrátka si na malý talířek naservíruju svých šest mandlí a polovina z nich je hořká! Nu, řekněte! Tohle je fakt k puknutí vzteky!

Den nezačíná dobře, říkám si. Následně jdu do práce, nijak nezářím, ale naštěstí ani žádné boty. V poledne si naplánuju, že půjdu do nějaké internetové kavárny a trochu si pořídím pár DŮLEŽITÝCH osobních věcí na svém notebooku. Vlezu do jedné kavárny, objednám si kafe (a všechny víme, že položka za kafe v kavárnách je jednou z největších měsíčních útrat) a jejich wifi nefunguje! Grrrr … Zkouším tedy jinou kavárnu a, nebudete tomu věřit, ani tady se nedokážu připojit! A stálo mě to další kafe. Úspěšná jsem byla až ve třetí …

Nu, a závěr dne? Cestou domů z práce jsem si zlomila podpatek u svých oblíbených lodiček.

Co říct. Snad to bude zítra lepší a deprese, která z mého blbého dne vyplynula, zmizí…. dám si svých šest mandlí a jestli budou hořké, hodím se marod! Ju, mimochodem, Češi jsou prý super adepti na duševní nemoci, viz zde. Tak v tom aspoň nejsem sama.

Výměna manželek

Ano, jsem pravidelnou divačkou této reality show. Dřív jsem se styděla to přiznat a na veřejnosti jsem před kamarádkami ohrnovala nos a dělala, jak by pro mě bylo ponižující něco takového sledovat. Nyní se za to nestydím, ale naopak se k tomu, že jsem pravidelnou divačkou, hrdě hlásím. Sleduji každý díl a následně jeho dění konzultuji jak s mojí maminkou, tak s kamarádkami. Výměna manželek je totiž jediný pořad, který si opravdu nenechám ujít, jinak TV moc nezapínám.

A co si o tom myslím? Některé účastnice pořadu mě pravidelně dokáží zaskočit hned na začátku – přijdou do cizího bytu a hned za prahem spustí: “Tady je špína, ti mají málo jídla, to je děs běs,…” V takových chvílích zvedám oči k nebesům. Ano, možná, že si ty dámy opravdu myslí svoje, ale přeci neví, v jakých podmínkách druhé rodiny žijí. Třeba nemají peníze, třeba mají problémy v rodině,…

vymenamanzelek
vymenamanzelek

Jednu věc však opravdu nepochopím – proč manželky pláčou už když odjíždějí? Ano, možná ví, že jim bude rodina chybět, ale je to deset dní? Další pláč chápu – po nějaké době si uvědomíte určité chyby, máte čas na přemýšlení, chcete jet ihned k rodině a dělat věci jinak, lépe… Jen by mě zajímalo, jak dlouho to vydrží, předpokládám, že prvních pár týdnů jsou vztahy v naprosté harmonii, ale na jak dlouho?

Já osobně bych se Výměny manželek nezúčastnila,.. a vy?