Podzimní splín(y)

 čaj Tak už je to tady! Zase to sychravo. Zase to brzké stmívání. Zase ta zima, co leze až pod kůži. Zase ty chřipky. Zase ty splíny.

Jakmile se blíží období podzimu a zimy, mám chuť se zabalit do peřin a už nikdy nevylézt. Jenomže to není tak snadné, člověk má povinnosti a ať chce nebo ne, vstát prostě musí. Nemluvě o tom, že už se blíží Vánoce (o né, už zase?), což nám připomínají hlavně supermarkety plné akcí a vánočních slev nebo ozdobené vánoční stromky na náměstích. Nechci vidět tu mánii těsně před Vánoci. To mi připomíná mě loni den před Vánoci, kdy jsem ještě běhala po krámech na poslední chvíli, děs běs!

Venku už občas mrzne, psa by ven nevyhnal, ani kočku. Jedna taková mazlivá se k nám domů zatoulala minulý týden, celá černá jako noc. Ujala jsem se ji. Aspoň jeden dobrý skutek. Vždycky je mi smutno, když si vzpomenu na to množství pejsků a kočiček, co přes zimu musí být na ulici

Ale snad nás ještě pár slunných dnů čeká, i když už ne tak teplých..Co mi ale dělá radost jsou ty barvy! Zeleno-žluto-červená kombinace všude kolem nás. Nejlepší doba na to, jít třeba fotit ven nebo na procházku. To by mělo pomoct na pocuchaný nervy 🙂 

A jaký trik máte na sychravý podzim vy? Piště do komentů.